Thursday, 18 February 2010

Protium Tattoo


Budoucnost je v hliníku vodíku!  Na zemi se elementární vodík v podstatě nevyskytuje, ale ve vesmíru je to nejlehčí a nejběžnější prvek. Je nutno si sice uvědomit, že běžná "viditelná" hmota (normal matter) tvoří pouze 4.6% celkové hmoty (mass) vesmíru. V naší "běžné hmotě" tvoří vodík  90% z počtu všech atomů. Z isotopů vodíku (forem atomu podle počtu neutronů) je zdaleka nejčastější (99.985%) právě v nadpisu zmíněné Protium. Protium je nejjednodušší isotop vodíku. Je stabilní a ve vesmíru naprosto unikatní, protože jako jediný prvek nemá ani jeden neutron. Skládá se pouze z jednoho protonu a jednoho elektronu.

Vodík je zásadní zdroj pro energetické procesy a to i pro nás na zemi. Každý si jistě vzpomene na vodíkový pohon aut, ale nejpodstatnější je elementární vodík ve formě plasmy jako palivo drtivé většiny hvězd v jejich "hlavní fázy existence".  V této fázi jsou hvězdy tvořeny převážně vodíkem a tudíž ve většině právě Protiem, jež jadernou fúzí přeměňují na helium (příkladem může být  "naše" Slunce). Většina mlhovin jež nás okouzlují svou krásou, je tvořena také vodíkem v jeho nejrozmanitějších stavech. Malá ukázka; Omega Nebula:
(supesize zde; Hubblesite NASA)

Horse Head Nebula část tzv. Pillars of Creation v Orionově mlhovině kterou jsem zmiňoval včera:

Přijde mi vhodné v souvislosti s vodíkem zmínit našeho nejúspěšnějšího a zdaleka necitovanějšího vědce (přes neuvěřitelných 15 tis. citací), jež je náhodou také otcem mého kamaráda Pavla, prof. Pavla Hobzu. Vodík a objev jeho nepravé vazby (pseudobond) je jedním z pilířů jeho úžasného výzkumu, alespoň ve fyzikální chemii. Symbol Protia je také ekvivalentem pro nejdokonalejší jednotu a prvek tvz. monádu (neplést s novým druhem limonády) u Pythagorejců. V originále μονάς (monas-jednotka; jedno). Toto téma je již velmi blízko mému profesnímu zaměření, a přestože se jedná o raný pre-sokratický koncept skrývá se v něm velké množství axiomů eukleidovské geometrie a antické matematiky.

Teď trochu osobněji; vodík byl také tématem druhé chemické olympiády, jíž jsem na gymnázium účastnil (na první s tématem Bór jsem se velmi hezky umístil:)  Po totálním debaklu, jež mě na této soutěži čekal, zapříčiněném nulovou přípravou pod vlivem pubescentní nevázanosti, a následné odplatě profesorky chemie, nedostatečné známce z mého původně oblíbeného předmětu jsem na chemii zanevřel a to určilo můj další osud. Nestal jsem se tedy  (nejspíše bohužel) chemikem, ale filosofem (a amatérským astrofyzikem). Tyto osobní motivy, naprostá unikátnost, absolutní jednoduchost, elegance a důležitost tohoto prvku v astrofyzice a v neposlední řadě také Dr. Manhattan, mě inspirovali k tomu, abych věnoval tetování zjednodušeného schématu vodíku místo na svojí levé ruce:

Jelikož stále mluvíme o těch obligátních 4.6% celkové hmoty, mám místo na svojí pravé ruce vyhrazené pro prvek z něhož se skládá dark matter (23% hmoty) či čelo, pro rovnici vysvětlující dark energy (72%).