Faith Is No Reason

Propásnul jsem tak možnost co nejdříve napsat o několika velmi zajímavých novinkách, které se minulý týden ve vesmíru staly. Tudíž alespoň shrnutí s mírným zpožděním:

1. Raketoplán Endeavour "zakotvil" u ISS a od středy probíhají práce na připojení modulu Tranquility a Cupola Lookout, které jsou (pokud to někdo ještě nečetl) v podstatě telocvična a chill-out místnost s okýnky (za 400M USD), která má usnadňovat pobyt astronautů na ISS. Může se to zdát jako prkotina, ale na ISS je původně jen několik velmi malých průhledů. Tento fakt měl za následek, že pobyt v malém a uzavřeném prostoru bez výhledu ven může na astronauty působit depresivně. Okna na novém modulu jsou údajně největší ve vesmíru na LEO (že jich na oběžné dráze je). Práce se velmi zkomplikovaly a protáhly kvůli technickým problémům při instalovaní a připojování modulu. Zjednodušeně: modul správně nedosedá na koncový spoj. Další průběh a LIVE zpravodajství  zde, video zde.

2. 13. února náš známý Cassini udělal další úžasné fotky. Nyní velmi detailní fotky Saturnovách měsíců. Z ních jeden je jasná fosilní verze Death Star jak správně upozornil i Plait (ale není to jeho nápad přišla s tím přímo JPL), takže snad máme ještě šanci, že se Galaktické Impérium vrátí.

3. Něco z domova: bylo výdáno povolení pro exhumaci Tycha de Braheho. Ten je pohřben v Týnském chrámu. Dánští a naši odborníci o něj usilují už velmi dlouho, aby zjistili na co dotyčný umřel. Brahe, současník a "šéf" Keplera, působící na dvoře Rudolfa II. je pro mě hlavně šarlatánem, alchemistou a astrologem co zastával geocentrický model sluneční soustavy a čirou náhodou udělal určité korekce atmosférické refrakce a jistá pozorování, která pomohla Keplerovi k výpočtu eliptických drah planet. Smrt Braheho je pro badatele asi zajímavá, jelikož se spekuluje, e mohl být otráven a dokonce, že vrahem mohl být Kepler (ani bych se mu nedivil -viz 4.čast Cosmos Carla Sagana).

4. V minulém týdnu byly publikovány dvě fantastické fotky mlhovin. Sharpless 2-106 (od Genimi Observatory na Hawaji - Birth of Massive Star) a M42 neboli  "Orionova mlhovina" (také se jedná o Star forming region). Já se trochu podrobněji zmíním o té druhé, jelikož se jedná o snímek pořízený v Evropské Jižní Observatoří v Chile (ESO), na jejímž fungovaní aktivně participuje i Česko. O ESO se podrobněji ještě budu zajímat někdy jindy, přestože je to u nás poměrně známé téma (píšou i ní i ve "Vesmíru"), jelikož některá ze zrcadel pro dalekohledy v ESA byly vyvíjeny zde na UPOL na katedře optiky. Tento snímek pořízený teleskopem VISTA 

je uníkátní především kvůli obrovské velikosti zorného pole. Pro představu se jedná o úsek nebe velký jako 8 mesíců v úplňku. M42 je to jeden v mála Deep Space objektů viditelných dokonce i pouhým okem (najdete o při pohledu pro "Orionův pás"- nyní na obloze skvěle viditelný-, kde se vám bude jevit jako šedivá šmouha). Více podrobností o snímku a jaké detaily je možno na něm vidět, si můžete přečíst dokonce ČESKY přímo na stránkách ESA. 

5. Nakonec událost z mého pohledu nejzajímavější . Jedná se o výročí; před 20. lety 14. února Voyager 1 opusila naši sluneční soustavu (resp. minul poslední planetu). Právě 14. února na Valentýna otočila svoji kameru zpět a poslala nám známé foto-přáníčko, tzv. Family Portrait (přímo původní  zdroj: JPL NASA zde), jehož součástí je také Pale Blue Dot. 

Je to přesně 20 let co jsme mohli "nahlédnout" naši malost pěkně na ostro z takové dálky (tedy pokračování seriálu o nedůležitosti země, kterou rád zdůrazňuji; znovu doporučuji také video, které Filip dororučuje zde:). 

Voyager 1 je stále na cestě (nyní 17 miliard kilometrů od Slunce) a každodenně updatuje svůj status. Za dvacet let co minula náš planetární systém, však ještě nestihla skutečně opustit Sluneční soustavu resp. bublinu sluneční soustavy (neboli interplanetární médium). Vědci ve skutečnosti nevědí, kde je opravdová hranice Sluneční soustavy a kde začíná skutečný cizí a nehostinný vesmír:). Předpoklady se již několikrát nevyplnily, ty nejaktuálnější počítají s horizontem pěti let. Mise Voyageru 1 je tudíž stále obrovsky důležitá a napínavá, jelikož nemáme příliš dobrou představu jak to v "mezihvězdném prostoru" vypadá, o to méně jaké je to v něm letět. Ve vědě je pořád na co se těšit!