Thursday 18 February 2010

Totality of Science

13:41 | Posted by Jakub Ráliš | Edit Post
Na začátku února proběhla všemi médii zpráva o studiji britských vědců z King´s College o  takzvaném G-Spotu. Studie byla zvěřejněna v lednu tohoto roku v Journal of Sexual Medicine (abstract zde). Pro upřesnění se jedná o (údajný) ženský G-Spot, ne God Spot (zásadní část mozku, která mi naneštěstí úplně chybí).
(Doplňuji alespoň obrázkem mlhoviny, jelikož výběr vyobrazení k tématu je velmi omezený; zdroj NASA vetší zde)

Jedná se o první studii, která se tímto "fenoménem" zabývá na genetické bázi (mám pocit pomocí skutečně vědecké metodologie) a je nejrozsáhlejší studií na toto téma. Zjednodušeně můžeme říct, že tým vědců z 
King´s College ukazuje, že neexistuje jakýkoliv fyziologický ani genetický důkaz pro existenci "bodu-g". G-bod je tak zařazen tam kam patří, mezi subjektivní sekundární pseudo-jevy (tento obrat vypadá jako vynález teamu z King´s?). 

"We found 56% of women reported having a G-spot. The prevalence decreased with age. Variance component analyses revealed that variation in G-spot reported frequency is almost entirely a result of individual experiences and random measurement error (>89%) with no detectable genetic influence. Correlations with associated general sexual behavior, relationship satisfaction, and attitudes toward sexuality suggest that the self-reported G-spot is to be a secondary pseudo-phenomenon."

G-bod je podle studie jednoduše pocitová pseudo-záležitost hojně masírovaná špatnými style časopisy a  dobrými terapeuty (v dobrých časopisech o něm nikdy nepíšou, jelikož mají zajímavější témata-důkazem budiž MAXIM). Již tato informace předložená v prestižním medicínském žurnálu, by byla velmi zajímavá a pro mě důkazem, že kvantitativní věda a rozum vítězí nad zlobou a nenávistí (pardon kontinentální psychologií). Důležitou pointou je i vyjádření členky teamu Andrei Burri, proč je vyvrácení podobných fenoménů zásadní:

"It is rather irresponsible to claim the existence of an entity that has never been proven and pressurise women and men too"

Celá tato problematika ale začala být skutečně zajímavá až ve chvíli, kdy si francouzští sexuologové, v čele s Pierrem Foldesem, uspořádali protestní konferenci G-Day a v zápětí publikovali v Journal of Sexual Medicine článek s názvem Who is Affraid of G-Spot (všimněte si už chytlavě francouzkého názvu). Nechám teď stranou svojí obavu, že se ve Francii medicínský obor sexuologie pravděpodobně značně zaměňuje za pocitovou psychologickou pseudo-terapii, která ukradla název vtipnému americkému časopisu. Tato studie v podstatě nepřímo kritizuje přístup výše zmíněného článku a vytváří "mlhu obrovské komplexity" kolem "fenomému g-bodu", který nemůžeme jen tak pojmout suchopárnou vědou, jelikož se názory "tak velmi liší". Ještě zajímavější jsou však vyjádření tvůrců této "studie" na zmíněné konferenci, jež by jim v JoSM neotiskli, ale skvěle doplňují myslěnková východiska studie a její skutečné směřování. "Vědecká" vyjádření Francouzů se nesla ve stylu: "to, že ho angličané nedokážou najít neznamená, že neexistuje". Chvílemi začínám mít dojem, že píšu o bohu.  Nejzajímavější byla vyjádření právě Foldese a jeho kolegy Odille Buissona:

"The King's College study shows a lack of respect for what women say."

Toto vyjádření by nám mohlo ukazovat pouze na trochu pomýlenou metodologii francouzské "sexuologické vědy", která je postavená pouze na tom co si lidé myslí a říkají a ne na faktech. Mohli bychom se pak podivit proč na francouzské akademii věd není také ústav astrologie, jelikož v její funkčnost věří jistě víc než 60 procent lidí (počet žen udávajících v obecných průzkumech, že mají g-bod). Avšak Francouzové šli mnohem dál:

"I don't want to stigmatise at all but I think the Protestant, liberal, Anglo-Saxon character means you are very pragmatic. There has to be a cause for everything, a gene for everything. It's totalitarian."

Teprve tato brilantní analýza mi otevřela oči. Kromě toho, že jenom katolík a Francouz ví, co je to kvalitní sex a dobré jídlo, tak věda (stále mám pocit že sexuologie jí má být) není o kvantitativním hledání příčin, fakt a důkazů, ale kvalitativní "popovídání si". V tomto systému je pak především každý kdo požaduje důkazy nebo s nimi operuje fašista... alespoň ve Francii. A potom, že nemůže existovat rumunská matematika.

Abych byl alespoň trochu spravedlivý, se závěry nesouhlasí i někteří  ne-francouzští vědci a Journal of Sexual Medicine plánuje speciální vydání s debatou na toto téma.
Labels: ,

Blogger Template created with Artisteer.