Faith Is No Reason

Žádnou z těchto podmínek Izrael neporušil. Co více námořnictvo mohlo v souladu s článkem 98 tureckou loď potopit a neporušilo by mezinárodní právo. Zde nám mezinárodní úmluvy jasně ukazují nesmyslnost argumentu o "mírové lodi".

Podívejme se na otázku mezinárodních vod, která byla propíraná i v našich médiích především reportérem zadrženým Izraelci. Nechám teď stranou absurdnost požadavku ČT, aby Česká republika požadovala po Izraeli omluvu.


Chodoff k tomuto bodu píše:

- Blockades may be enforced in international waters

According to The Commander’s Handbook on the Law Of Naval Operations” (US Department of Defense, 1 Jul 2007),a ship is considered to be running the blockade when it leaves port, not when it crosses into blockaded waters.

Tento postup námořních operací je zároveň standardním postupem námořních sil NATO. Z čehož v kombinaci s výše zmíněnými bodem 96. mezinárodních umluv vyplývá, že vzdálenost dodržování blokády je ovlivněna pouze vojenskými možnosti realizace blokády. V případě minimálních rozloh pobřežních vod Izraele je tak naprosto absurdní argumentovat tím, že Izraelci měli provést akci o pár kilometrů blíže či dále.

Dalším argumentem bylo, že Turecko je neutrálním státem v tomto konfliktu a proto Izrael nesměl napadnout loď pod jeho vlajkou. To je samozřejmě také naprostý nesmysl:

- Blockade runners are engaging in an act of war and are subject to attack

"Merchant vessels flying the flag of neutral states may not be attacked unless they are believed on reasonable grounds to be carrying contraband or breaching a blockade, and after prior warning they intentionally and clearly refuse to stop, or intentionally and clearly resist visit, search or capture," says the San Remo Manual.

Izraelské námořnistvo samozřejmě přesně podle mezinárodního práva před dvě hodiny lodě doprovázelo a varovalo:




Já dodám bod 100 mezinárodních dohod o námořní válce:

A blockade must be applied impartially to the vessels of all States. 

Jediný závěr, který mohu osobně vyvodit je, že by si snad alespoň představitelé OSN měli udělat jasno ve svých vlastních paragrafech než začnou někoho odsuzovat. Izraeli je i v rámci dodržování mezinárodního práva upírána možnost vlastní obrany. Ponechejme stranou, že i bez těchto argumentů byla celá akce provedena velmi ohleduplný způsobem, kdy 4 z 5 lodí svůj náklad po "security-checku" do Gazy po souši v pořádku dopravily. Pouze na lodi Mavi Marmara, na níž byli "mírový aktivisté", kteří na kameru otevřeně prohlašovali, že chtějí zemřít jako mučedníci a mávali při tom noži, došlo k nešťastnému incidentu.

V druhém článku prof. Ne´eman vysvětluje, že událost kolem lodi Mavi Marmara byla cílenou snahou islamistické vlády prezidenta Erdogana jak získat větší vliv v rámci Muslimského bratrsva.  A je bohužel součástí dlouhodobé strategie současného Tureckého režimu.

"The humanitarian aid flotilla was nothing more than a Turkish attempt led by PM Recep Tayyip Erdogan to gain patronage over the Muslim Brotherhood and continue extending his Islamic influence throughout the Middle East.  Israel made it clear several times over that all humanitarian aid to Gaza can be shipped through Ashdod and into Gaza under the watchful eyes of the supposed "humanitarian" activists.  The reason for the blockade of Gaza is to halt arms, ammunition and other supplies which can be used for military purposes by Hamas against Israel.  Instead Erdogan wanted a confrontation to prove his support for the international Muslim Brotherhood."

Erdoganova vláda je sice napůl skrytě (stále dodržuje jakýsi západní "look" - samozřejmě pouze co se týče mužů) velmi islamistická. Postupně se snaží rozkládat vliv armády, která byla po 80 let jedinou pojistkou sekularity nového Turecka.

Otázkou zůstává zda po loňském "pokusu o puč", při kterém bylo zadrženo mnoho pro-sekulárních špiček armády, armáda skutečně nějaký vliv či sílu zastavit islamizaci ještě má.

Je zjevné, že podobné akce mají za úkol zlepšit obraz Turecka v očích ostatních muslimských států a nabourat vztahy s Izraelem, které byly před příchodem Erdoganovi vlády nadstandardní. Akce typu "loď s aktivisty" má navíc ještě mediální potenciál a skrývá možnost za zhoršení vztahů s lítostí obvinit Izrael. Erdogan jde podle Ne´emana ale ještě dál a podobnou akcí se přímo otevřeně přiklání právě na stranu Muslimského bratrstva oproti "umírněným" sekulárním stranám jako je současný Fatah:

Erdogan is outwardly supporting Hamas over Fatah.  Had he supported the PA and Fatah he would have shipped all the humanitarian equipment to them and had Fatah take the credit for its distribution.

Na celé situaci tak není nejvíc znepokojující, že se zhorší izraelsko-turecké vazby či jasně dojde k dalšímu nesmyslnému mediálnímu lynčování Izraele. Skutečný problém obřích rozměrů je ten, že Turecko teď jasně nastupuje cestu opuštění principu sekulárního Ataturkova nového Turecka.

Události v Turecku posledních tří let jsou pro mě velkým šokem a zklamáním, jelikož jsem vždy používal tuto zemi jako vzorový příklad. Příklad, že s pomocí důsledné sekularizace je možné vykořenit zhoubný vliv tak perverzní nábožensko-politické teorie jako je  islám. Ostatně stejná věc se povedla euro-americké civilizaci  upozaděním vlivu křesťanství a náboženství obecně, které je základem úspěchu naší společnosti. Myslel jsem si, že sekularizace může dosáhnout konečného vítězství.

Zjevně jsem se však fatálně mýlil. Turecko se vydalo po cestě islamizace a teokratické tendence jsou na vzestupu po celém světě včetně spojených států a Izraele.