Saturday 30 January 2010
Be High on Resolution
16:47 | Posted by
Jakub Ráliš
Původně jsem chtěl o projektu Mars Recoinnasance Orbiter (MRO) psát v souvislosti s možným pilotovaným letem na Mars nebo jeho měsíc Phobos, ale bůhví jak to všechno bude, takže jen o MRO samotném. MRO je další projekt Jet Propulsion aboratory z Kalifornie, která má na svědomí, mezi jinými, vysoce úspěšný projekt Mars Rover. Jak už název (MRO) napovídá jedná se o Orbiter, který má za úkol průzkum povrchu Marsu s pomocí šesti základních vědeckých nástojů. Primární cíl je dokonalejší zmapování a poznání povrchu Marsu, sekundárním cílem je průzkum míst pro možné přístí, pilotované či nepilotované, mise.
Nejznámějším a nejdůležitějším přístrojem je HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment; projekt University of Arizona, jež mají také prsty ve všech velkých sondových projektech), který nám už přes 3 roky posílá ty nejfantastičtější fotky nejem z povrchu Marsu (př.I, př.II, Phobos). S pomocí snímků ve vysokém rozlišení jsou dále vytvářený virtuální animace povrchu Marsu. A pokud NASA říká velké rozlišení je skutečne velké 20,000 x 40,000 pixelů a větší (nekomprimované mají 28Gb). Všechny snímky jsou k dispozoci zde (miluju NASA). HiRISE je přitom velikostí (ne výkonem) v podstatě takový amatérský dalekohled na dvorek.
Impuls proč o HiRISE vlastně píšu je nejnovější simulace, kterou NASA uvolnila před dvěma dny:
dech beroucí "průlet Athabasca Valles"
(HD zde; animací už je dnes mnohem více)
HiRISE se však možná více než snímky Marsu proslavil hned v počátku fotkou země z pohledu Marťana. Další z důkazů do našeho obrovského skladu, jak malá, obyčejná a nedůležitá země je. Toto je fotka hned od nejbližších sousedů.
Na závěr doporučuji pravidelně sledoval homepage JPL a nebo jejich podcasty, kterou jsou excelentní. Dostanete se tak k novinkám o v současnosti nejzajímavějších programech NASA z první ruky a v geniálním zpracování.
Pro upřesnění se přiznám, že mám trochu problém s převáděním nejrůznějších zavedených názvů do češtiny. Dobrým příkladem je slovo Spacecraft, které NASA používá jako obecné označení pro všechna telesa vysílaná do kosmu a ty se pak dále pojmenovávájí podle účelu (rover, lander, station atp.) V češtině existuje jen velmi krkolomný překlad "umělé vesmírné těleso" nebo kosmická loď popř. kosmické plavidlo což je samozřejmě naprosto mimo. Proto používám vždy buď anglický originál a nebo prostě zkratku projektu.
Nejznámějším a nejdůležitějším přístrojem je HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment; projekt University of Arizona, jež mají také prsty ve všech velkých sondových projektech), který nám už přes 3 roky posílá ty nejfantastičtější fotky nejem z povrchu Marsu (př.I, př.II, Phobos). S pomocí snímků ve vysokém rozlišení jsou dále vytvářený virtuální animace povrchu Marsu. A pokud NASA říká velké rozlišení je skutečne velké 20,000 x 40,000 pixelů a větší (nekomprimované mají 28Gb). Všechny snímky jsou k dispozoci zde (miluju NASA). HiRISE je přitom velikostí (ne výkonem) v podstatě takový amatérský dalekohled na dvorek.
Impuls proč o HiRISE vlastně píšu je nejnovější simulace, kterou NASA uvolnila před dvěma dny:
dech beroucí "průlet Athabasca Valles"
(HD zde; animací už je dnes mnohem více)
HiRISE se však možná více než snímky Marsu proslavil hned v počátku fotkou země z pohledu Marťana. Další z důkazů do našeho obrovského skladu, jak malá, obyčejná a nedůležitá země je. Toto je fotka hned od nejbližších sousedů.
(Země a její měsíc; image: JPL, NASA)
Spektometr na MRO má samozřejmě na svědomí i objevení velkých periodicky se obnovujících koncentrací CO2 v atmosféře Marsu a v současné době i spekulace zda je tento jev skutečně způsoben činností organických forem života. V kombinaci s výsledky ze stacionárních laboratoří Viking Lander , kde dva ze tří chemických experimentů ukazovali na existenci mikroskopických forem života je to znovu velmi zajímavé téma. Prvotní optimismus (po Viking) silně utlumily výsledky z experimentů Phoenix Lander, které ukázaly na přítomnost HClO4 v půdě Marsu což činí existenci jakékoliv uhlíkové formy života ve vrchní vrstvě půdy "velmi složitou". Nové objevy však toho téma dostávají znovu do absolutního popředí zájmu astronomů. Definitivně potvrdit či vyvrátit teze o životě bude však moci, s největší pravděpodobností, až lidská posádka na Marsu. Tématu života na Marsu a nejrůznějším možnostem se budu každopádně podrobně věnovat.
Co se týče ostatních experimentů na MRO doporučuji si projít pro další informace alespoň tento web NASA
Na závěr doporučuji pravidelně sledoval homepage JPL a nebo jejich podcasty, kterou jsou excelentní. Dostanete se tak k novinkám o v současnosti nejzajímavějších programech NASA z první ruky a v geniálním zpracování.
Pro upřesnění se přiznám, že mám trochu problém s převáděním nejrůznějších zavedených názvů do češtiny. Dobrým příkladem je slovo Spacecraft, které NASA používá jako obecné označení pro všechna telesa vysílaná do kosmu a ty se pak dále pojmenovávájí podle účelu (rover, lander, station atp.) V češtině existuje jen velmi krkolomný překlad "umělé vesmírné těleso" nebo kosmická loď popř. kosmické plavidlo což je samozřejmě naprosto mimo. Proto používám vždy buď anglický originál a nebo prostě zkratku projektu.
Labels:
About me
- Jakub Ráliš
- Co je to život vesmír a tak vůbec. Taky něco o víře, kosmologii, astronomii a možná i filosofii.