Wednesday 20 January 2010

End of Shuttle.. at last



Včera, u nás dnes, začala poslední fáze přípravy a rollout na finální odpočet jednoho z posledních startů raketoplánu (Space Shuttle), konkrétně nám zbývají ještě 4 mise a tato STS 130 začiná poslední fázi (tzv. STS 130-134). Start je předběžně naplánován na 7. února. Ačkoliv záhy připojím svůj značně skeptický přístup k programu Space Shuttle, je nutné zmínit, že raketoplány se svými 2.5 miliony díly byly dlouhou dobu považovány za nejkomplexnější přístroj postavený člověkem a samotný fakt pilotovaných letů vyžaduje velké množství profesionality a odvahy, tudíž také obdivu. Nejlepší návrhy na nášivky pro poslední mise (zde) pěkně vyjadřují "duch" projektu.


V přílišné komplexnosti a potažmo finanční náročnosti byl ovšem také klíčový problém. Přednost SSh měla být v jeho znovu použitelnosti, ale už v roce 86 bylo jasné, že tomu bude naopak. Většina dílů se po každém letu musela vyměnit a to včetně motorů. Zjednodušeně lze říci, jak to pěkně vystihl můj kamarád Jakub: "prostě museli pokaždý ten raketoplán komplet rozebrat, vyměnit a znova postavit."


Nyní je možné říct, díky bohu, že je to poslední raketoplán. Celý program Space Shuttle měl od začátku mnoho odpůrců a jeho výsledky vzhledem k vynaložených prostředkům (cca 170 miliad USD; v porovnání s jinými projekty NASA) jsou velmi diskutabilní. Martin Rees je jeden z prominentních kritiků tohoto programu (zde), kdy vypočítal (v knize Our Habitat), že pokud by se NASA soustředila na nepilotované lety pro vynášení "materiálu" na oběžnou dráhu, mohli jsme dnes mít minimálně 7 Hubblů a  tři dalekohledy nové generace (typ James Webb Telescope). Když uvážíme jak zásadním způsobem naše poznání vesmíru a technologie posunul právě jeden Hubble (např. na rozdíl od dalšího velmi diskutabilního projektu ISS- o té někdy příště) je Reesův přístup důvodem k zamyšlení. Kritikem Space Shuttle Programu byl také R.P. Feynman, jehož výtky směřují spíše do oblasti fyziky a inženýrského zpracování raketoplánu. (Feynmanova zpráva zde)  Z mého pohledu je možné Reaganovi a neoblomným zastáncům tohoto programu vyčítat, že jsme se za posledních 30 let nepodívali na měsíc (Mars je odložen na neurčito) a také to, že program selhal jako zdroj inspirace a nadšení mladých lidí pro výzkum vesmíru a odvážné projekty (zde).


"Manned spaceflight has understandably lost much of its glamour, as it hardly seems inspiring, 40 years after Neil Armstrong’s triumph, merely to circle the Earth in the space shuttle" M. Rees


Osobně mě sice naplňuje radostí, že se díky programu pilotovaných (human/manned spaceflights) letů dostalo na orbit poměrně značné množství lidí a rozhodně bych ani v nejmenším nechtěl snižovat hrdinství a odvahu především astronautů zahynulých při katastrofách Challanger (86) a Columbia (2003), ale je na čase aby se NASA pohnula novým směrem.  Doufejme tak, že vývoj rakety Ares  a práce na projektu Constellation napovídá, že se blýská na lepší časy.
(Ares rocket zdroj: NASA)