Faith Is No Reason

Ačkoliv vím, že Filip už nějakou dobu kutí článek o nejnovější přednášce Sama Harrise, alespoň zde tuto velmi zajímavou přednášku nalinkuji a krátce okomentuji, ale podrobnější analýzu přenechám pardálům.

Na prvním místě musím říci, že Sam Harris je ze "čtyř jezdců" můj nejoblíbenější. Na druhou stranu je nutné říci, že podobná porovnávání nemají velký smysl, jelikož všichni čtyři pánové jsou výborní (Hitchens jenom když si nezapomene dát whiskey a acylpirin).  Jde tedy spíše osobní preference.

Mě nejvíce sedí styl Sama Harrise. Kromě toho, že skvěle vypadá a umí se dobře "oháknout", dokáže svoje myšlenky především formulovat velmi jasně přímo a úderně, většinou s ohromnou silou. Je to, ne náhodou, on kdo v roce 2002 nastartoval tzv. New Atheism Movement. Co se týče jasnosti jeho přednesu, nebudu kolem toho příliš tančit, pokud si poslechnete jeho nejnovější přednášku níže bude vám naprosto jasné, co mám na mysli.

Další věcí, kterou si na Harrisovi velmi cením je jeho větší "ukotvení v realitě" oproti například Richardu Dawkinsovi nebo Danielu Denettovi. Harris se nebojí mluvit o tom, že ačkoliv theokratické a tmářské snahy, především ve Spojených státech, jsou obrovský problém a musíme se k nim stavět čelem, problém křesťanství jako takový je spíš vtip v porovnání jaké hrozbě čelí sekulární a svobodný svět v podobě Islámu. V pořadu Four Horsemen Harris používá skvělou metaforu: Křesťanství, Islám a Judaismus jsou všechno sporty, ale co se týče nebezpečnosti pro současnou (zdůrazňuji současnou) společnost je to však jako porovnávat kickbox a golf." Na druhou stranu golfový míček vás taky zabije jako nic.



Co se týče této jeho nejnovější přednášky na TED je dobré zmínit, že Harris právě dokončil knihu na toto téma, která vyjde na podzim.

Velmi mě překvapilo kolik negativních reakcí tato přednáška vyvolala. Především mě zaskočila reakce mého oblíbeného kosmologa Seana Carrolla. Posouzení oprávněnosti nechám na vás a taky tuším, že to je téma, o kterém píše na svém blogu Filip Tvrdý, takže mu nebudu lézt do zelí a pouze později článek nalinkuji.

Za sebe k přednášce jen řeknu, že výtky které zaznívají u Carrolla nebo Blackforda považuji za přinejmenším zvláštní. Ohánět se Humeovým "You cant derive ought from is" mě přide scestné. Ačkoliv chápu nesouhlas Blackforda, který se jako "morální" filosof bojí o práci, skutečně nedokážu přenést přes srdce přistup Carrollův, který je skvělý vědec.  Debatér wolfgang celý problém Seanova přístupu výborně shrnul a já bych to nedokázal vystihnout lépe tak jenom odcituji:


Jsem poměrně zvědav co si ještě přečtu o Harrisově novém tématu, o to více se těším na novou knihu a končím údivem, že někdo může skutečně předpokládat, že "něco" jiného než věda nám může říci "cokoliv" o morálce a etice. Co mě ve smršti spíše negativních ohlasů těší je vědomí, že Steven Weinberg s Harrisem dozajista souhlasí a Carl Sagan (na Marsu) souhlasí bez pochyby také.