Wednesday 24 March 2010

The Thin Blue Line in the World of Wonders

Konečně se dostávám k reklamě na třetí díl seriálu BBC Wonders of the Solar System. V minulých příspěvcích jsem zapomněl zmínit, že tato série je části širšího cyklu BBC World of Wonders 2010 věnovaného čistě vědě a její propagaci.

Součástí tohoto cyklu jsou kromě seriálu Briana Coxe takové pecky jako How Earth Made Us, pro nás "antické filosofy" Aristotle´s Lagoon, mapující život a výzkum (hlavně na poli biologie) tohoto známého a trochu zmateného filosofa;)

Pro malé amatérské chemiky jako jsem já, je tu Chemistry the Volative History, který mapuje historii a objevy jednotlivých prvku periodické tabulky. Musím říci, že podání je velmi atraktivní a naprosto mě nadchnulo!

Cyklus World of Wonders bude nejrůznějšími pořady pokračovat celý rok 2010 a ty nejzajímavější (tzn. všechny) určitě nezapomenu zmínit.

Zpět k aktuálnímu dílu seriálu o sluneční soustavě prof. Coxe. Jak jsem několikrát zmiňoval záměrem série je porovnávat ty "nejexotičtější a nejdrsnější" podmínky na zemi s jevy, které můžeme pozorovat v naší sluneční soustavě a odhalit úžasné fyzikální zákony, které tyto "divy" sluneční soustavy stvořily. Ve třetím díle s podtitulem The Thin Blue Line se Cox věnuje fenoménu atmosféry. Nejdříve se letadlem podívá do vrchních vrstev naší atmosféry (cca 18km) kde už je "vidět do vesmíru" (ačkoliv za začátek vesmíru se většinou považuje hranice zhruba 50km, kde končí naše stratosféra, nebo pěkné kulaté číslo 100km).

Poté se opět na velmi sugestivních místech evokujících popisovaný jev dozvídáme o planetě Merkur, která  kvůli příliš nízké gravitaci nedokáže dlouhodobě udržet atmosféru, je tak vystavena smrtícímu záření a intenzita slunečního svitu je na jeho povrchu obrovská. I přesto však na Merkuru existuje led.
(Cratered Inferno; credit Mariner 10, NASA)


Atmosféra je nutnou podmínkou jakéhokoliv života a je jedním z nejúžasnějších jevů i na naší Zemi. Na zmrzlých pláních Aljašky se pak od Coxe dozvídáme o opačném extrému sluneční soustavy "4 divu sluneční soustavy" měsíci Titanu. Ten má oproti Merkuru naopak velmi neprostupnou a jedovatou (99% z dusíku) atmosféru, za jejímž závojem najdeme obrovská tekutá jezera.
(infračervený snímek Titanu; credit VIMS Team)


Ačkoliv povrch Titanu příliš nepřipomíná jakékoliv podmínky na Zemi v součanosti, tamní podmínky jsou, podle našich předpokladů, velmi podobné těm, které panovaly na Zemi v období, kdy zde vznikal život. Titan se tak za několik miliard let (až se začne Slunce zvětšovat) může stát novou "Zemí" a ideálním místem pro komplexní život. K tomuto faktu musím ještě dodat, že pokud si ho spojíme s aktuálním nálezem drobné krevety v neuvěřitelně nepřátelských podmínkách pro život a ve 183 metrové hloubce, hypotéza o možnosti života na Titatnu se sama nabízí. Je zajímavé si představit situaci, až budou "titaňané" svými teleskopy pozorovat mrtvou zemi, jejíž atmosféru dávno spálilo Slunce, a která po ně bude stejně zajímavou planetou jako pro nás dnes Merkur.


Doufám, že jsem vás alespoň trochu navnadil na třetí díl Wonders, každopádně výklad a zápal Briana Coxe je zhruba tak 100krát větší a lepší než moje skromná reklama, takže zaručuji, že vás nadchne.


Díl je dostupný ke stažení zde, download nyní už poběží rychle:


Pokud se vám nechce nebo se bojíte stahovat ripnutou kopii z televize BBC, přestože nemáte přístup k tomuto kanálu, můžete nyní po částech první dva díly Wonders sledovat i na youtube!